T U L Á K                                               **0670
        C                           F           C  
1.      SLUNÍČKO SE SCHYLUJE, TULÁK KRAJEM PUTUJE,
                AMI         DMI         G7              C  
        ZA VOLNOST BY ŽIVOT DAL, CHCE JEN STÁLE DÁL A DÁL.
        NA ZIMU SE USADÍ, NIKDE MU NIC NEVADÍ,
        A KDYŽ JARO UŽ JE TU, DÁ SE NA CESTU.

REF.:   BYL JSI TULÁK VESELEJ, ZVONÍ ZVONEC,
        NA POKOJI NECH TU NICE, BUDE KONEC.
        ONA CHTĚLA A TY NE, BEJT TVOU ŽENOU,
        CHCEŠ TEĎ PRCHNOUT, JAK BY NE, CESTOU STEJNOU.
        CESTOU, PO KTERÝ JSI ŠEL JENOM JEDNOU,
        DÁVNO UŽ JSI ZAPOMNĚL, MUSÍŠ KEJVNOUT.

2.      DALŠÍ ZIMA UŽ JE TU, KDE JEN NAJÍT SAMOTU
        NA OBZORU DOMEK STÁL, OSUD SÁM HO NACHYSTAL.
        NĚCO ŘÍKÁ, JE TO PAST, DEJ SE RADĚJ NA ZÁPAD,
        DÍVKA STOJÍ VE DVEŘÍCH NA RTECH HOŘKEJ SMÍCH.    REF.:

3.      A KDYŽ LEDY ROZTÁLY V JARNÍM SLUNKU OSPALÝM,
        TULÁK Z DOMKU VYCHÁZÍ, DÍVKU PROVÁZÍ.
        NA CESTĚ DO KOSTELA, BOUCH SE TULÁK DO ČELA,
        NA ZÁPAD, ŽE MĚL SE DÁT, NEŽLI MILOVAT.          REF.: